Já jsem řekl: „Jste bohové.“
Pátek 5. postního týdne
(Jan 10,31-42)
Židé opět brali kameny, aby Ježíše kamenovali. Je to reakce na jeden z nejsmělejších Ježíšových výroků: „Já a Otec jedno jsme“ (v. 30). Když Ježíš poukazuje na absurditu, že ho chtějí kamenovat pro dobrý skutek, židé ji nepřipouštějí. „Nekamenujeme tě pro dobrý skutek, ale pro rouhání: jsa člověk, děláš se bohem!“ Je to hrozná obžaloba, tak pravdivá a zároveň tak lživá! Ježíš skutečně zaplatí životem za to, že si dělá nárok na své Boží synovství: „Řekl jsem: Jsem Syn Boží.“ Ovšem není pravdou, že by se dělal bohem. Ne, tento člověk se nedělá bohem. Nikdo nikdy nepřijímal své lidství tak prostě a pokorně jako Ježíš. Obžaloba, kterou proti němu židé vznášejí, platí spíše tomuto bezbožnému světu: „Jsa člověk, děláš se bohem!“Od počátku dějin člověk podléhá satanskému pokušení: „Budete jako bohové…“ (Gn 3,5). Od počátku člověk hledá své zbožštění, chce se dělat bohem, snaží se postavit věž až do nebe, aby si učinil jméno hodné boha! (srov. Gn 11,4). I Ježíš jako člověk je vystaven tomuto pokušení, i jemu Satan vnucuje, aby dokázal, že je Bůh: „Jsi-li Syn Boží, poruč těmto kamenům…“ (Mt 4,3). Ježíš však nad takovým pokušením vítězí. Nedělá se bohem. Přesto může říci: „Jsem Syn Boží“ a „Já a Otec jedno jsme.“ Bohem se nedělá, Bohem je. A je jím ne proto, že by se jím mohl udělat, to by byl zoufalý satanský pokus, ale proto, že své božství přijímá od Otce, jako Syn Boží.
Ježíš hájí své tvrzení argumentem pro židy nejprůkaznějším – Písmem: „Ve vašem Zákoně je přece psáno…“ Sám Bůh v Písmu nazývá lidi bohy. Když je tedy člověk nazýván bohem, a to Bohem, je-li to tedy podle Boha, nikoli proti Bohu, pak to nemůže být rouhání. Sám Bůh by si tak musel protiřečit, sám Bůh by se musel rouhat! A je snad s Bohem neslučitelné, aby člověku dal účast na svém životě, a tak ho zbožštil?
„Bůh nazval bohy ty, kterým se dostalo Božího slova.“ Boží slovo je princip našeho zbožštění. To platí nejvyšším způsobem o Ježíšovi samém: jemu se dostalo Božího Slova, kterým on sám je. Ježíš je to Slovo, které bylo na počátku u Boha, jsouc samo Bohem (1,1) V něm byl život, a ten život byl světlem lidí (1,4). Toho života se nám dostává v něm, ve Slově. V Něm jsme posvěceni, v Něm jsme zbožštěni, v Něm jsme nazváni bohy. Není jiné cesty k zbožštění. Všechny satanské cesty vedou do nicoty. Jen On je Cesta. Jen v Synu Božím, který se nedělá bohem, který je Bohem a stává se pro nás člověkem, pokorným Služebníkem, poslušným až k smrti, je cesta k našemu zbožštění.