Josef byl spravedlivý
Slavnost svatého Josef (19.3.)
(Mt 1,16-24)
Dnešní den si připomínáme Josefa, snoubence Bohorodičky a pěstouna Božího Syna. Mnoho o něm nevíme, ale věříme-li v Boží prozřetelnost, pak můžeme předpokládat, že Bůh věděl, komu svěřit pod ochranu panenskou matku a koho nechat vychovávat svého Syna, když ten se stal člověkem. Josef byl muž spravedlivý, čteme v evangeliu. V jakém smyslu byl spravedlivý? Snad že jednal podle Zákona, když rezignoval na manželství se svou snoubenkou, na níž byly patrné příznaky těhotenství, a chtěl se s ní ve vší tichosti rozejít? Sv. Jeroným se diví: „Jakpak se může o Josefovi říci, že je spravedlivý, když se snaží zakrýt zločin své snoubenky?“ Nebo je spravedlivý spíše vyšší spravedlností lásky, chápající a shovívavé, v tom smyslu, že není uraženým, zhrzeným nápadníkem, který by s chutí využil možnosti, plně „požehnané“ Zákonem, aby se pomstil za ponížení od nevěsty, která mu nasadila parohy? Josef Marii miluje, propustí ji tajně (po zasnoubení to vlastně už bude legální rozvod), někam se stáhne a až Maria donosí dítě, všichni je budou považovat za jeho (kdyby nebylo, měl protestovat, měl Marii žalovat). Josef není uražen, nehněvá se na Marii, nejspíš ji ani z ničeho nepodezírá. Maria nemohla být nevěrná. To úplně odporuje tomu, jak ji znal, i tomu, jak se nyní tváří. Josef je ve zmatku, nic nechápe. Stojí před dvěma skutečnostmi, které se vzájemně vylučují: Maria je jeho věrná snoubenka – Maria počala. K tomu přistupuje Mariino mlčení. Z něho možná tuší přítomnost něčeho nevýslovného, co je zde ve hře, Božího tajemství. Ví, že jeho původní plán, totiž oženit se s Marií a založit rodinu, ztroskotal a že on už tu nemá co do činění, proto se s Marií rozejde. Není v tom tedy ani uraženost, ani slepá láska k dívce, ale bázeň Boží, respekt k Božímu tajemství. A to je právě důvod, pro nějž byl Josef nazván spravedlivým. Není to ani zákonická pedantnost, ani pouhá lidumilnost, nýbrž radikální a stálá otevřenost pro Boží vůli, pro Boží pokyny. Nechce prosazovat svou, ale je připraven splnit, cokoli po něm Bůh bude žádat. Jen tak se může dočkat znamení, vysvětlení, pokynu shůry. A když to se dostaví, Josef reaguje neprodleně. Když se Josef probudil ze spánku, udělal, jak mu anděl Páně přikázal. Na Josefa se Bůh může zcela spolehnout. Byl ochoten se vzdát vysněné budoucnosti, když tušil, že je zde ve hře vyšší síla, přijme Marii za ženu, když mu ji Bůh dá, bude s ní žít ve velmi netypickém manželství, jehož podobu bude určovat Bůh. Bude to pro něho jistý sebezápor, ale zároveň zdroj nebývalé radosti. Mezi nimi bude čistá, nezištná láska a štěstí těch, kdo smějí žít s vtěleným Bohem pod jednou střechou, být mu rodiči, vychovávat ho, vidět ho vyrůstat, dávat mu rodičovskou lásku a přijímat od něho lásku, jakou nikdy žádný rodič od svého dítěte nedostal.
Video
Sdílet:
