Buďte svatí!
Pondělí po první neděli postní
(Lv 19,1-2.11-18; Mt 25,31-46)
Postní doba je jednou velkou výzvou k obrácení. Pojem obrácení obnáší změnu směru: od něčeho k něčemu. Odvracíme se od hříchu, abychom se přivrátili k… k čemu? Co je cílem našeho postního a vůbec křesťanského snažení? Svatost. Už starozákonnímu člověku byla Bohem adresována výzva: „Buďte svatí, protože já, Hospodin, váš Bůh, jsem svatý!“Jsme už zvyklí na podobná povzbuzování, ctíme hrdiny víry jako svaté, takže pro nás taková výzva nezní tak paradoxně, jak ji museli tehdy poprvé slyšet Izraelité. Svatost v Bibli je chápána jako vlastnost, která se dá pravdivě a plnoprávně připsat jen Hospodinu, je to jeho dokonce jeho nejvlastnější charakteristika. Vyjadřuje jeho absolutní bytí, vzdálené od našeho světa i od našich náboženských představ, které si můžeme o Bohu vytvořit. Bůh je „totaliter aliter“, naprosto jiný. „Já jsem Bůh, a ne člověk, jsem svatý uprostřed tebe…“(Oz 11,9). Svatost definuje Boha jako toho, kdo je „ne člověk“, je nekonečně výše než my a cokoli, a proto pro nás zůstává nepochopitelný, nesdělitelný, nedostižný, nenapodobitelný… Je-li tomu tak, pak nám musí opravdu jako revoluční připadat výzva, abychom byli svatí. Logičtěji by nám znělo: „Vy nikdy nebudete svatí, protože jen já, Hospodin, jsem svatý.“ A přece nás právě tento svatý Bůh vyzývá, abychom byli svatí jako on. Zřejmě jeho svatost, která je jménem pro jeho jedinečnost, vznešenost, absolutnost, je jiná – totaliter aliter – než naše představa o ní. Bůh ze své svatosti vyvozuje naši svatost, dává nám na té své podíl, sdílí nám ji. Bůh nestřeží svou svatost, a tedy své bytí, svůj život, jako výsostné území, nelpí na tom, aby byl svatý jen on sám, ale dává nám na tom svém nejvlastnějším účast. Jemu je nejvlastnější právě tato ochota sdílet. To je jeho svatost.
Je-li pro Boží svatost charakteristické, že ji nestřeží žárlivě jen pro sebe, ale že ji naopak sdílí, pak nás už nepřekvapí, jak si představuje naši svatost: ne jako chladnou dokonalost, samolibou povýšenost, ale jako vstřícnost vůči bližním. „Buďte svatí“ znamená totéž co „neutiskuj svého bližního (…) miluj svého bližního jako sám sebe!“
Ježíš v evangeliu říká totéž: až přijde Syn člověka k soudu, v plném majestátu, pozve k účasti na království svatého Boha ty, kdo sytili hladové, napájeli žíznivé, oblékali nahé… Vždyť právě tak jedná Bůh, jehož svatost je totéž co jeho nekonečná dobrota. Být svatý jako On znamená být obrazem jeho dobroty.